17. května 2011 v 21:38 | Hana Zemanová
|
AŽ BUDU VELKÁ
Až budu velká, všechno vám nahradím na stotisíckrát,
to řekla andělům,
kteří jí přišli svou andělskou sílu dát.
Nad její postýlku, když byla v nesnázích a
potřebovala je tolikrát.
Pomocnou ruku jí podali
a rádi,
na věky věků zůstali, kamarády..
Ona pak na oplátku těm božským tvorům,
co učinili ji šťastnou,
dávala den co den o nádheře světa zprávu ušlechtilou a krásnou.
Oni tak z hůry mohli být,
při tom, co život nabízel jenom jí a
užívat tak pozemských krás,
co dolétly až k nim do oblak..
Štěstím se skvěli, že její dušičce k životu pomohli a
radovali se nad svou činností.
Že budou pomáhat dalším, se dohodli,
což vlastně činí anděla radostným.
Proto věřte nebo ne,
tam nahoře nad všemi někdo bdí a
i když jste zmatení,
On ten správný záměr s námi ví..
________________________________________________________
moc hezká básnička