O červeném koťátku

2. května 2011 v 23:08 | Nela V. alias Holka z paneláku |  Pohádky o zvířátkách
Vymýšlíte pohádky pro vlastní děti? Nebo znáte nějakou hladivou a hřejivou ze svého dětství? Prosím, pošlete nám je. Výzva Nedoklubka k napsání pohádek pro kulíšky a jejich rodiče. Pohádky posílejte na email:eli.asek@tiscali.cz. Pohádky najdete na blogu HTTP://POHADKY-PRO-KULISKY.BLOG.CZ. Více informací o výzvě je na webu http://nedoklubko.cz/2011/04/25/pohadky-pro-kulisky/ nebo v článku na blogu http://edithhola.blog.cz/1104/vyzva-pohadky-pro-kulisky. Tohle je ochutnávka jedné pohádky pro vás.

O červeném koťátku
Byla jednou jedna kočička a té se narodila čtyři roztomilá koťátka. Jedno bylo černé, druhé bílé, třetí mourovaté... A to čtvrté? To čtvrté koťátko bylo červené.

Maminka kočička se o svá koťátka moc dobře starala. Každý den si s nimi hrála, umývala je, dávala jim najíst a když je večer ukládala, mňoukala jim ukolébavky. Měla je ráda a všechna svá koťátka viděla jako ty nejhodnější na světě.
Právě proto si nevšimla, jak se černé, bílé a mourovaté chovají k červenému. Červené koťátko vždycky sedělo stranou, protože si s ním nikdo nechtěl hrát. Sourozenci ho odstrkovali. Koťátko kvůli tomu bylo moc smutné, ale protože mělo svoje bratříčky a sestřičky pořád rádo, mamince nic neřeklo.
Když koťátka trochu vyrostla, začala si chodit hrát ven, občas i dál od domu. Červené koťátko pořád jen postávalo opodál, protože ani cizí koťátka na něj nebyla moc hodná. Pokřikovala na něj a posmívala se mu. Červeňáček se je snažil neposlouchat a moc jim nechodit na oči, aby ho nechala být.
Jednou odpoledne, když je maminka poslala ven, si tři koťátka opět hrála, zatímco to červené za nimi jen tak tiše šlo. Skákala po stromech a dělala hlouposti, když v tom se Mourek zasekl pacičkou za větev a spadl na zem. Nemohl se zvednout a jen kňoural. Packa ho moc bolela. Jeho sourozenci si ale všimli, že se začíná stmívat, a protože se báli, že se maminka bude zlobit a už měli naspěch, mourovaté koťátko nechali ležet na zemi. Jen to červené zůstalo. Doběhlo k Mourkovi a pomohlo mu na nožičky. Mourek ale pořád nemohl moc chodit, a tak se o Červeňáčka opřel a společně se pomaloučku vydali k domovu.
Už byla skoro tma, když se přiblížili. Maminka kočička už jim šla naproti. Moc se jí ulevilo, když viděla, že jsou v pořádku. Oba je objala a div, že se nerozbrečela. Všechno už věděla. Když bílá s černou kočičkou dorazily domů, přiznaly, co se stalo, i jak se chovaly k červenému koťátku. Maminka z toho byla smutná, ale hlavně se o Mourka a Červeňáčka bála. Když je teď měla u sebe, už jí bylo dobře.
Pak všichni dorazili domů. Maminka zavázala Mourkovi tlapičku a dala svým koťátkům napít mlíčka. Sourozenci se červenému koťátku omluvili za to, co mu dělali a od té doby už si s ním vždycky hráli a chránili ho.

Autorkou: Nela V. alias Holka z paneláku (http://holkazpanelaku.blog.cz)

"Je mi teprve 16 let, přesto jsem se rozhodla přispět do projektu Nedoklubka pro nedonošené děti svou pohádkou. Když jsem byla malá, vyprávěla mi ji moje babička. Já jsem ji teď dala na papír a posílám ji dál. Snad potěší duši maminek a hlavně miminek, která chtěla vidět svět příliš brzy."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hanka Zemanová Hanka Zemanová | 2. května 2011 v 23:43 | Reagovat

Neli, moc hezká pohádka a díky, že s rodiči i miminky cítíte :-)

2 Labanda © Labanda © | Web | 3. května 2011 v 3:59 | Reagovat

zlato to logo tam ddodám jak přijedu z práce ju a děkuju za reklamu ale nmusila být ;-) :-)děkuju moc

3 koko koko | 16. května 2015 v 16:19 | Reagovat

hahaha :-)

4 ihrcbjcdvjfsybugdgvfscnkg ihrcbjcdvjfsybugdgvfscnkg | 30. května 2016 v 18:37 | Reagovat

:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama