První želví pohádka - O lakomé stařeně:
Ilustrace Jana HolečkováTo byla jednou jedna stařena a ta byla tuze lakomá. Jednou se rozhodla, že si k obědu udělá pilaf s rýží a švestkami. Sice ještě měla rýže dost, ale nechtěla své zásoby tenčit. Napadlo ji, že její sousedka je taková čarodějnice, která má všeho víc než dost a šla si tedy rýži vypůjčit k ní. Třeba na to za čas zapomene a nebude ji chtít nazpět. Stařena vzala hlubokou misku, která vypadala jako taková polokoule. Sousedka se nechala obměkčit a naplnila ji tu misku rýží.
Uplynul nějaký čas a lakomá stařena rýži nevrátila. Jenže čarodějnice na to nezapomněla. Jednou potkala stařenu a otázala se, kdy konečně tu rýži míní vrátit? Ta přislíbila, že večer přijde a rýži přinese. Doma si však pomyslela, že po takovém čase už přeci sousedka neví, jakou misku si vypůjčila. Vzala tedy plochou misku, naplnila ji a rýži přinesla. Čarodějnice jen smutně pokývala hlavou a pravila:
"Ty máš jednu hlubokou misku na zádech, tou si půjčuješ a jednu plochou misku na břiše, tou vracíš. Ať to tedy každý na tobě vidí!" A máchla do vzduchu kouzelnou hůlkou.
Lakomá stařena se vydala nazpět domů, ale po cestě klesla na všechny čtyři a jen pomalu a namáhavě se vlekla dále. Když přišla do své chýše, nebyla už to stařena, ale želva. Ta má od té doby jednu kulatou misku na zádech a jednu plochou na břiše.
Autor: Gregor Moldavit
Pokračování želvích pohádek najdete na jeho blogu zde. Pokud se vám budou líbit, pan Gregor Moldavit nám dovolil je pro kulíšky a jejich rodiče použít.
G. Moldavit napsal pohádek celou řadu, mezi nimi i veršované. Např:
Jinak hlavně pohádky ze všech koutů světa, které viděl. Např:
Jana Holečková je česká malířka, která ilustrovala více knížek, mezi nimi i knihu pana Moldavita"Sága krále Laurina" (vydanou pod jiným jménem). Jeho pohádky ilustruje dodnes a prý určitě spolu ještě nějakou dobu tvořit budou.
To je dobře, blog pana Gregora čtu dlouho, i tu knihu jsem si koupila, stojí za přečtení.