Koník jménem Joint

1. června 2011 v 22:02 | Edith Holá a Kuba |  HIPOREHABILITAČNÍ POHÁDKY
Koník jménem Joint

Na jednom statku blízko malé vesnice se narodilo hříbátko. Bylo tak malinké, že se farmář s farmářkou báli o jeho život. Kobylka byla ze svého potomka rozpačitá. Nevěděla, jestli má cenu se o něj starat. Příroda jí říkala že ne. Ale její instinkty ji nutily neodcházet a zahřívat ho. Hříbátko se dokonce pokoušelo od maminky pít, ale nedosáhlo. Kobyle se nakonec podařilo zkroutit tak, že se hříbátko od ní mohlo napít. Farmářka mezitím přinesla deky a hříbě ještě přikryla. Pozorovala postupné slaďování kobylky se svým hříbátkem a byla dojata. Přinesla i mléko a malinkaté hříbátko ještě přikrmovala ze speciální lahve. Pojmenovali ho Joint. Děti si to upravily na Jont a dospělí vyslovovali Džojnt. Po měsíci péče bylo jasné, že nejmenší hříbě na světě přežilo. Joint rostl a sílil. Byl veselý, hravý a velký bojovník. Přesto když byl mezi ostatními koníky ve výběhu tak zesmutněl. Neuměl to co oni a nebyl tak užitečný.

Farmář s farmářkou byli dobří lidé a věděli, že na každý smutek je lék. U večeře si o tom povídali se svými dětmi. Ty už si také všimly, že drobný koník ve výběhu chřadne. Dovádí jen s nimi. Joint je sice menší než ostatní koně, ale zase je větší než poníci. I pro takového koníka musí přeci být na světě nějaký smysl. Jen ho najít. Farmář si najednou vzpomněl, že nedaleko bydlí chlapeček, který špatně chodí a prý by mu pomáhala jízda na koni, ale nemají peníze na vlastního. Syn zase věděl o kamarádovi, který prý vůbec nemluví a prý péče o nějakého poníka by ho možná rozmluvila.


Pozvali oba chlapečky na farmu.
Věděli, že chůze koně je podobná lidské. Dá se tedy jízdou na koni pomoci lepšímu držení těla, koordinaci svalů, uvolnění bloků ... Chlapečkové dorazili hned odpoledne. Nemluvící Lukášek se rozzářil, když Jointa uviděl a hned mu nosil sladké pampelišky. Najednou povídá: "Moc dobrý. Papej. Hodný, hodný." Rodiče nevěřili svým uším a štěstím se rozplakali. Tomíka zase Joint opatrně povozil. Malý Tom po dvaceti minutách jízdy chvíli dokázal chodit zcela správně. Rodičům to vrátilo naději, že pravidelná jízda na Jointovi jejich synkovi pomůže. O léčivých schopnostech Jointa se rozkřiklo. Přibývalo dětí a nejmenší koník na světě se stal užitečným. Když odpočíval s ostatními koníky ve výběhu, už nebyl smutný. Zářil energií a naplněním.

Autor: Edith Holá a Kuba

Z hipoterapie téměř vždy s Kubíkem vymyslíme nějaký příběh nebo jen tak filozofujeme:

Dále si můžete přečít ostatní mé pohádky: Dvě k cyklu duhových pohádek: Červená a oranžová.
Ještě jsem na pohádkový blog napsala příběh "Mami, co jsi dělala, když jsem byl v nemocnici", pohádku pro nejen vlastní děti a kulíšky Velká bojovnice Pajda, Oranžový domeček u dvou koťátek a jednu spíše pro rodiče "Mostín Růža".

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Marry Marry | Web | 1. června 2011 v 22:50 | Reagovat

krásné :)

2 punerank punerank | E-mail | Web | 1. června 2011 v 23:07 | Reagovat

Já jsem jednou z koně spadla, ale nezlobila jsem se na něj. splašil se a já jsem neposlouchala dobré rady a tak jsme oba skončili na zemi:)
Hlavně se mi líbí koníkovo jméno!

3 Janinka Janinka | Web | 3. června 2011 v 21:19 | Reagovat

Koníček má zajímavé jméno :D!

4 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 4. června 2011 v 17:27 | Reagovat

Ano, na všechno se dá najít lék. To je pravda! :-) A joint měl štěstí! Pomáhat dětem je krásná práce!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama