Třetí duhová pohádka - Žlutá

5. června 2011 v 20:54 | Edith Holá |  DUHOVÉ terapeutické POHÁDKY
Pohádka je opět věnována předčasným rodičům a jejich kulíškům. Sama jsem byla u svého prvorozeného na JIPu deset dní, když byl pětiměsíční. Není to stejná situace, ale strach o dítě a sezení na JIPu u jeho postýlky zřejmě provází obdobné ne-li stejné pocity, protože maminky kulíšků píší, že to tak nějak opravdu bylo, jak v mých duhových pohádkách píši. Duhových pohádek bude sedm. Zatím je na pohádkovém blogu Červená a oranžová.


Žlutá pohádka

Kulíšci dnes andělíčka Barvičku doslova vyhlíželi. Měli pro něj novinku. Byli z toho zážitku celí diví a tak jako správné děti ne a ne usnout. Namísto utahaných dětí byla utahaná maminka. Ta opět klimbala v křesle vedle jejich proskleného domečku. Poslední dobou už ani na svůj pokoj nechodila. Na vedlejší postel ubytovali maminku s miminkem. Bylo jí tedy moc smutno, že její děti jsou jinde, tak byla s nimi a vegetovala na křesle.
Ozvalo se nepatrné zašumění a nad nimi se rozzářilo sluníčko. Namaloval ho tam Barvička. "Simsalabim!" zvolal andělíček a paprsky sluníčka pošimraly kulíšky na nose. Dnes vám budu vyprávět o sluníčkové barvě. Kulíšci tleskali radostí ručičkami. "Ale vidím, že maminka mě zase předběhla" a tajuplně se na spící mamku usmál. "Ty napletené žluté proužky na bačkůrkách a čepičce vám moc sluší. To je nádhera. Jste ještě krásnější než včera."

"Andělíčku, andělíčku," nevydrželi už Máťa s Kubkem a zajíkavě se pokoušeli sdělit, že byli dopoledne na výletě. "Maminka nás vzala až na kraj pokoje. Tam byli lidé v bílém a jeden moc statečný pán." Kuba povykoval: "Ten se nejdřív bál nás pochovat, ale pak to zvládnul." "Prý je to náš tatínek!", dodali jednohlasně a radostí šmrdolili nožičkami. "Skláním se před vaší maminkou. Zase vytušila, že je čas. Žlutá je barva, která zve dál do života. Přinesl jsem vám tohle sluníčko. Naučím vás sluníčkové kouzlo. Dejte si ruku na bříško." Kulíšci poslechli a pomalounku si ho začali po směru hodinových ručiček hladit. "Vždy když si pohladíte bříško, vzpomenete si na toto kouzlo. Je to dar do celého vašeho života. Vždycky si můžete sluníčko představit ve svém bříšku a jeho paprsky pošlete všem lidem, které máte rádi. Budete je tak v životě svou vnitřní radostí posilovat. Díky tomuto kouzelnému daru budete stále moci svou vnitřní radost posilovat. A tu nemá každý. Hlídejte si ji. Díky ní můžete jít k lidem a do celého světa."
"Hurá, hurá", vískaly děti a hýbaly nožičkami jako kdyby potom světě už uháněly na kole.
"Moje zlatíčka, mám pro vás jako vždy ke kouzlu ještě úkol", usmíval se Barvička na děti. Sáhl do své veliké kapsy na výtvarné potřeby. Vytáhl tužku a tři čtvrtky. Rychle podle čtvercové knížky pohádek pro kulíšky, která ležela nedaleko maminky, nakreslil čtverec na všechny čtvrtky. Děti se užasle dívaly a andělíček jim vysvětloval: "Kruh z prvního dne byla maminka. Do zítra mi však vymalujte čtverec. To je symbol pro tatínka." Mamince úkol jako vždy pošeptal ve spánku. Dospělí ho jenom tak uměli vnímat. A ještě ji špitnul, aby to kulíšci neslyšeli, že zítra bude tématem barva srdce - zelená s růžovou." Kulíšci si zatím znovu lehli a ručičkou si znovu pokoušeli hladit bříško. Svýma rozzářenýma očkama se sanžili chytat sluníčkové paprsky do bříška a z bříška je zase posílat mamince. Ale to viděl jen andělíček Barvička a oni sami. Byl moc spokojený. Potichounku vymizel. Za chvíli se malinkatá miminka do dlaně hlazením bříška unavila natolik, že se jim začínala klížit očka. Ručka se jim z bříška přemístila k oušku a kulíšci se za něj začali tahat, až se propadli do spánku. Zdálo se jim, že spinkají v proskleném zlatavém domečku společně se sluníčkem.

Stejně jako bude přibývat ještě pár duhových pohádek, tak bude na tento obrázek přibývat stejný počet barev.

Ostatní díly duhových pohádek najdete v rubrice duhové pohádky. Nebo seřazenéza sebou na mém osobním blogu.

Ještě jsem na pohádkový blog napsala příběh "Mami, co jsi dělala, když jsem byl v nemocnici".
Pohádku pro nejen vlastní děti a kulíšky Velká bojovnice Pajda, Oranžový domeček u dvou koťátek, hipoterapeutickou Koník jménem Joint a jednu spíše pro rodiče "Mostín Růža".

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. června 2011 v 23:01 | Reagovat

Pohádky jsou jemné, krásné a dospělí je určitě také čtou jedním dechem. Je v nich naděje do budoucna dětí i maminek. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama