O ztraceném jehňátku
Byl jeden starý ovčák a ten pásl stádo ovcí. Ovečky se u něj měly dobře. Každý den je vyháněl na zelenou pastvu a ony mu zase dávaly mléko. Jednou se zaběhlo jehňátko. Jmenovalo se Bekálek a bylo to nejmenší jehňátko ze stáda. Ovčák se vydal jehňátko hledat. Šel a šel a potkal krávu.
" Krávo, kravičko !
Zaběhlo se jehňátko,
bojím se o něj moc
Musím jej ke stádu dovést
dříve než padne černá noc"
Kráva řekla: Já jsem kráva, mléko dávám. Jehňátko ale najít neumím. A tak šel ovčák dál. Potkal zajíčka.
"Zajíčku milý,
Zaběhlo se jehňátko,
bojím se o něj moc
Musím jej ke stádu dovést
dříve než padne černá noc
Ale zajíc řekl: Po poli běhám , lelky honím, ale jehňátko najít neumím. A tak šel ovčák dál. Potkal jelena.
"Jelene, jelínku.
Zaběhlo se jehňátko,
bojím se o něj moc
Musím jej ke stádu dovést
dříve než padne černá noc.
Jelen řekl: Po lese se procházím, svoje laňky provázím, ale jehňátko jsem neviděl. Smutný ovčák šel dál. Potkal lišku.
" Lištičko chytrá, liško rezavá.
Zaběhlo se jehňátko,
bojím se o něj moc
Musím jej ke stádu dovést
dříve než padne černá noc.
Liška však pravila: Přelstím hospodáře, co v kurníku slepičky zavírá, ale jehňátko najít neumím.A tak šel ovčák dál. Šel a potkal sovu.
"Sovo, moudrá sovo.
Zaběhlo se jehňátko,
bojím se o něj moc
Musím jej ke stádu dovést
dříve než padne černá noc.
Sova zavrtěla hlavou a řekla :Hú, Vím o všem , co se děje v lese, na stromě sedím , daleko vidím, ale jehňátko jsem nespatřila. I šel ovčák dál. Šel a šel , až došel k řece. Nad ní se skláněla stará vrba, větve jako dlouhé vlasy smáčela ve vodě. I řekl ovčák:
" Vrbo, vlídná vrbo,
Zaběhlo se jehňátko,
bojím se o něj moc
Musím jej ke stádu dovést
dříve než padne černá noc
A vrba zašeptala: nevím nic o tvém jehňátku, ale dám ti radu, ovčáku. Ptej se větru, co s mými vlasy pohrává si, po světě vane a všechno vidí. Ovčák poděkoval a zaposlouchal se do šepotu větru. Ke svému údivu uslyšel slabé bee, bee. To Bekálek volal svoje stádo. Ovčák šel za hlasem a zakrátko našel ztracené jehňátko. Oba měli velkou radost, ovčák poděkoval chytré vrbě i větru a odnesl jehňátko zpátky ke stádu.
Autorkou fotografka a básnířka Vlasta Ratislavová.
Na její tvorbu můžete nahlédnout na blogu Světlo a stín. Její knihu Orologio a polvere si můžete zakoupit zde.
Přeji dobrý den,
nemám dítko v nemocnici, a vím, že pohádky pro Kulíšky jsou víceméně určené právě pro tyto případy.
Ale mám zase na starosti skautský oddíl K3 a v něm družinu Lišek - malých dětí, kterým zařazuji do programu pohádky.
Jen jsem se chtěla inspirovat- tak jsem klikla na pohádky pro Kulíšky a přečetla si pohádku o ztraceném Jehňátku.
Ale protože vím, že dětem dělá problémy přiřadit telátko ke krávě, selátko k prasátku, kobylku k hříbátku, přetvořila jsem si pohádku, aby si toto děti trochu uvědomily a také aby si ji mohly i zahrát.
Budete li mít zájem a nevadí li, že jsem použila začátek vaší pohádky, mohu přeposlat
Zdravím Duška Cestrová
http://krnov.svazskautu.cz/