O veverce na Měsíci

18. září 2011 v 12:40 | Punerank |  Pohádky o zvířátkách
O veverce na Měsíci

"Rohlíčku, Rohlíčku", zajásala holčička. "Víš, čemu já věřím?"
"Čemu, jen mi to pověz, jsem přece tvůj nejlepší kamarád!
Já, veverka huňatá, s ocáskem zahnutým a ouškama našpicovanýma, jsem velice zvědavý!"
"Věřím tomu, že si v noci hračky povídají..."
Veverka Rohlíček se opatrně nadechl:
"Ty jsi mě slyšela?"
"Hmmm, slyšela..."
"Ale já jsem vážně nežaloval!"
"To přece vím, byl jsi trochu smutný, viď?"
"Smutný a zasněný zároveň... Koukal jsem se z okna a když jsem ho spatřil... To byl náramný pohled, zářící kolotoč!"
"I ty můj popleto huňatý, to nebyl kolotoč!!!"
"A... a co to teda bylo?"
"Přece Luna, paní noci, píše se v básničkách - byl to obyčejný Měsíc a díval se z nebe na zem!"
"Obyčejný Měsíc? To neříkej! Nic a nikdo není obyčejný, ani to zářící kolo v okně... Kdyby byl obyčejný, mohl bych ho mít...
Já jsem jen neobratný plyšák, neumím malovat, nedokážu otevřít okno a to kolo pozvat do pokoje!"
Holčička se šťastně smála!
"Rohlíčku můj zlatý, jak jsi rozverný... Víš ty co? Vymyslím ti překvapení!"
Položila měkkoučkou veverku do peřin a běžela pryč...
Rohlíček spokojený, že se mohl svěřit usnul...

Holčička tahala maminku u plotny za sukni...
"Maaamiii, maaamiii?!"
"Chceš se spálit, trdlo? Neslyšela jsem tě ani přijít... Jaký nápad ti v hlavě vyrostl tentokrát?"
"Mami, já nemám hlad... Teď nutně potřebuju potěšit Rohlíčka, určitě nebude dlouho spát... A v noci už je pozdě..."
"Ahaaa, tak mi to rychle pověz a pospěšme si!" - usmívala se maminka, už tyhle hry dobře znala!
Chtěla si dítě posadit na klín, že je vyslechne, malá ji však táhla netrpělivě ke skříňce s šitím a látkami.
"Najdi samet, radila dychtivě... A umíš ušít kolo? Dokážeš to, že jo? Seš přece velká, mami!
Přinesu zatím malý polštář, to bude náplň, víš!"
"A ještě potřebujeme pěknou pusu, oči a nos," volala z dálky...
"A knoflíky, aby měsíc nevyklouzl a nepřestal se smát," dodala maminka s pobaveným povzdechem:)
"Když dovolíš, vyndám buchtu z trouby a dám se do práce!"
A zatímco se společně probíraly pestrýmy ústřižky a hledaly správnou nit, sluníčko začalo zývat!
"Mami," zaváhala holčička...
"Nemůže se Luna zlobit? Přijde ještě?"
"Já, chtěla jsem jen..." - vzdorně si setřela slzu z tváře...
"Co tě to napadá, blázínku! To ona přijde, je to její úkol. Ráda pozoruje tisíce malých světů, jako je tenhle náš."
Spolu se lehce dotýkaly prsty sametového výtvoru, který ležel na stole...
"Je to takhle správně, slečno? Bude mít tvůj Rohlíček radost?"
"Ani nevím, mami, on nemá o ničem tušení," škádlila holčička maminku... Dala jí v rychlosti pusu a pustila se do buchty... Přímo nad pekáčem... Na stole přece není místo:)
Ještě hrnek čaje a dobrou noc... popadla naducané kolo, které jí zaplnilo náruč a běžela do pokoje!
Odložila ho jen nakrátko, vklouzla do pelíšku, něžně zvedla veverku a stulila se s ní na svůj měsíc...
Myšlenky se jí rozběhly do všech stran, víčka se klížila, docela zapomněla loudit na mamince pohádku...
"ahoj," ozvalo se tlumeně!
"Já jsem tam vážně byl, tam strašně daleko, na Měsíci! Představ si, že měl i obličej a smál se na mě!"
Holčička odpověděla něco lidem nesrozumitelného... Maminka stála tiše ve dveřích a jen si potěšeně pomyslela:
"Zase jsem málem spálila večeři... Poslouchám svou dcerku, jak se baví s hračkami... A jenom pánbůh ví, co mě čeká zítra:)"

Autorkou Punerank http://punerank.blog.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 hotelroben hotelroben | E-mail | Web | 18. září 2011 v 13:54 | Reagovat

Milí kulíšci a rodičové, chcete-li se o plyšovém veveřáčkovi Rohlíčkovi dozvědět víc, navštivte také náš blog na adrese:
http://hotelroben.blog.cz, kde najdete i povídání o jiných veverkách a příběhy Rohlíčkových plyšových kamarádů.
Krásné fotografie a veselá videa s veverkami jsou pro vás na adrese:
http://veverka-lumpik.blog.cz .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama