Jak děti vymyslely jméno pro vílu

2. října 2011 v 22:23 | Envy |  Pohádky s VÍLAMI a elfy
Žili jednou jeden tatínek s maminkou a ti měli dvě děti, které se jmenovaly Maruška a Tomášek. Jedné krásné slunečné soboty se rodinka rozhodla, že pojede na chatu. Dětem se moc nechtělo, vždyť na chatě neměly žádné kamarády a všude okolo byl jenom les. Ale co mohli Maruška s Tomíkem dělat? Holt, když rodiče zavelí, tak je děti musí poslechnout, ať se děje, co se děje. Tak se tedy jelo.
Když přijeli na chatu, rodiče šli hned chatu otevřít a pracovat na zahrádce. Děti ale neměly co na práci a tak řekly rodičům, že se půjdou projít do lesa. "Dobrá! Ale nechoďte moc daleko!" zavolala na ně ještě maminka. Děti na ní něco nesrozumitelného zavolaly, co nejspíš mělo znamenat ano, a vyrazily.
Maruška s Tomáškem šli po lesních cestičkách, které převážně vytvořila zvířata, mlsali jahody, maliny, ostružiny a borůvky, které našli během cesty, až došli na mýtinku u jezera, kde seděla dívenka, zhruba ve věku Marušky s Tomáškem. "Ahoj!" zavolali na ni. Děvče se otočilo jejich směrem, poté vstalo a šlo k nim.
Když se setkali, zeptali se jí, jaké je její jméno. "Nevím, co je to jméno?" Zeptala se dívenka. "Ty nemáš jméno? A co jsi teda zač?" Ptaly se jí nevěřícně děti.
"Já jsem víla," odpovědělo děvče "Žiji zde." Děti ještě nikdy žádnou vílu neviděly, a tak se jí hned ptaly, jestli si na ni smějí sáhnout. Malá víla jim to povolila. Poté, co se děti ujistily, že víla je pravá, napadlo Marušku, že by jí měli nějaké jméno dát. Všichni tři usilovně přemýšleli. Od Marušky a víly chodily nápady jako: "Františka, Růženka, Meluzínka, Pampeliška, Ondřejka…" Ale ani na jednom jméně se neshodly. Až konečně promluvil Tomáš se svým návrhem: "Co třeba Anička? Je to pěkné jméno, a k tobě by se hodilo," prohodil směrem k víle. A jelikož ani víla, ani Maruška neměly žádné námitky, jmenovala se od toho okamžiku víla Anička.
Maruška s Tomáškem potom strávili zbytek dne s Aničkou a nazpátek k chatě a k rodičům se vydali až tehdy, když je Anička upozornila, že se brzy začne stmívat.
Když dorazili k chatě, maminka s tatínkem už měli všechno připravené k odjezdu zpátky domů, čekalo se už jen na děti. Když dorazili domů ve městě, děti se šly jenom umýt a potom rovnou do postele, jak byly unavené z odpoledne, stráveného s Aničkou. Maminka s tatínkem se nestačili divit, ale byli rádi, že jejich děti tak krásně a sladce spí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama