Květinové víly

19. října 2011 v 21:38 | Petra Šolcová |  Pohádky s VÍLAMI a elfy
Květinové víly

Autor: Petra Šolcová, laktační poradkyně a porodní asistentka,
publikuje na blogu http://pohadky-pro-kulisky.blog.cz

Na samém okraji malého městečka stály dva bílé domečky s pěknými zahrádkami, plnými barevných květin. V jednom domku bydlela holčička Jitka s rodiči a v tom druhém - o něco menším - žila dvojčata Matěj a Terezka s maminkou, tatínkem a svou skoro pohádkovou babičkou.
Protože rodiče všech třech dětí byli hodně zaměstnaní, většinu svého volného času trávily děti právě s babičkou. Přestože jí bylo málem osmdesát let, děti jí milovaly a poslouchaly na slovo. Tedy...kromě Jitky, která si občas postavila hlavu a nikdo s ní nehnul. Ani po dobrém, ani po zlém. Její rodiče na ni měli ještě méně času, než rodiče dvojčat. V práci byli od rána do večera a Jitka byla celý den ve školce, ze které ji vyzvedávala její paní na hlídání. Ta s ní také byla po většinu víkendů. Maminku s tatínkem Jitka kolikrát ani neviděla, jen slyšela přes telefon. Možná také proto, že se cítila tak osaměle, ji to tolik táhlo do vedlejší zahrady za dětmi a jejich babičkou. Paní na hlídání proti tomu samozřejmě nic neměla, ráda si odpočinula od všelijakého toho vymýšlení zábavy, trénování angličtiny, hraní na flétnu a odvážení Jitky na tenis, který ji mimochodem vůbec nebavil.
Babička byla na dětskou společnost zvyklá, sama vychovala pět vlastních dětí a nyní s láskou pečovala o vnoučata. A že jich měla! Věčně jí za zástěrou něco štěbetalo. Moc ráda vyprávěla a četla pohádky a příběhy. Hlavně ty o lesních a lučních skřítcích, o zvířátkách a dobrých a spravedlivých pohádkových bytostech. Učila děti lásce k přírodě, zvířatům i lidem. Děti poslouchávaly v létě uvelebené pod starou lípou a v zimě u velkých kachlových kamen. Když jejich babička vyprávěla, ani nedutaly...
Jednoho letního dne, zrovna, když všude kvetlo a vonělo plno krásných a barevných růží, vyprávěla babička o vílách, které v květech přebývají, starají se o ně a chrání je. Došla zrovna k tomu, že když květinu utrhne člověk, aniž jí předem poprosí, zda si ji smí vzít, květinová víla se stává zajatcem, nemůže se z květu hnout a usedavě pláče a pláče...
V tu chvíli se Jitce vrátili rodiče nečekaně dříve domů a volali ji. Ta nejdřív dělala, že je neslyší, ale když babička ztichla a zadívala se jí do očí, neochotně vstala a pomalu šla domů. Ze vzteku trhala na jejich zahradě vše, co jí přišlo pod ruku. Babička se za ní jen smutně dívala a oči jí zaslzely. Ale Matěj s Terezkou za ní volali, ať toho hned nechá, že připraví malé víly o domov a ony budou pak zakleté a moc nešťastné...
Jitka jen ohrnula rtík a křikla, že jsou to jenom kytky a staré báchorky pro malé děti...

Ráno na druhý den, Jitka otevřela okno ve svém pokoji a ohromeně zírala do jejich zelené zahrady, ve které už nebyla jediná čerstvá, barevná, zářící a vonící květina. Všechny uvadly, když jejich víly ze strachu před ní večer utíkaly do vedlejší zahrady...Jitce se to vůbec nelíbilo, utíkala za babičkou, která už o všem věděla. Jitčini rodiče si mysleli, že květiny napadl nějaký zvlášť ničivý a vzácný škůdce. Babička je u toho nechala a něco jim poradila. Ale Jitce řekla:,,Ty víš moc dobře, proč květiny povadly a znáš pravou příčinu. Vezmi si proto ponaučení pro příště a měj opravdovou úctu ke všem živým bytostem, stromům i květinám. Až budeš připravená, víly se k tobě zase vrátí!"...

Autor: Petra Šolcová, laktační poradkyně a porodní asistentka, publikuje na blogu http://pohadky-pro-kulisky.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama