Malé hříbě

15. října 2011 v 22:12 | Gregor Moldavit |  BÁSNIČKY
Stalo se jednou kdysi kdesi,
vítr fičel, venku lilo,
v chatrné stáji mezi lesy
se malé hříbě narodilo.

V těch dobách se žilo těžce,
přišla zima, práce zlá byla,
jeho matka pod bičem jezdce,
jednou večer už se nevrátila.

Hříbě na mlíčko se těší,
všichni mlčí, hlavu věší.
"Táto kde maminka je?"
"Děťátko, odešla do nebe."

Malé hříbě slzy roní,
co teď bez matky ve stáji?
Přes varování starých koní,
vydá se do světa hledat ji.

Po matce vidu ani slechu,
přes hory, lesy, po pláni,
bez zastávky, bez oddechu,
dnem i nocí hříbě uhání.

Ptá se srnky, matky zaječí,
všichni mluví jednou řečí.
"My prohledali náš les celý,
tvoji maminku jsme neviděli."

Tak prošlo hříbě na sto mil,
však víc už nezůstává sil.
Zjevil se ten, jenž "věčně byl",
ten malé hříbě pohladil.

Je po zimě i hladu veta,
hříbě stojí na konci světa,
tam za malou chvilinku
našlo svojí maminku.

Liják žízeň pouští hasí,
na moři vlny se dmou,
šťastné hříbě po všechny časy
pádí modrou oblohou.


Autor: spisovatel Gregor Moldavit
Autor knihy Sága krále Laurina pod pseudonymem Georg Kraus
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama