Tadeáškovo zamilování

29. prosince 2011 v 19:57 | Týna |  Pohádky se SKŘÍTKY
Tadeáškovo zamilování

Jak jsem vám vyprávěla minule, děti, Tadeáškovi se jedna skřítčí slečna líbila o malounko víc, než ty dvě ostatní. Měl ji moc rád, ale bál se jí to říct, aby se mu nevysmála. Nevěděl jak správně na to. Byl pořád zadumanější a smutnější, až si toho všimla Evelínka, skřítečka, co bydlela nejblíže.

"Tadeášku, tebe něco trápí?"
"Ale kdeže", odpověděl smutně Tadeášek.
"Ba ne, já to na tobě pozoruji už delší dobu, tak se nevykrucuj a pověz mi to, třeba se ti uleví."
Tadeášek si vzdychnul a rozpovídal se o své náklonnosti k Johance. Vyprávěl Evelínce, jak krásně zvonivě se umí smát, jak rád se dívá do jejích velkých zvědavých očí a jak se s ní hezky povídá. Když skončil, začervenal se. Trochu se styděl, protože to bylo poprvé, co o tom vůbec někomu řekl. Ale Evelínka byla hodná skřítečka a rozuměla mu moc dobře. Nesmála se jeho příběhu, naopak jej začala povzbuzovat k tomu, aby to Johance při nejbližší příležitosti řekl, že bude určitě ráda.
Tadeášovi se nesmírně ulevilo a začal si pohvizdovat a byl veselý jako dřív. Už se moc těšil, až budou mít další poradu. Slíbil si totiž, že už dál nebude tajit svou lásku k Johance.

Netrvalo dlouho a naskytla se příležitost, kdy opět nebyl nikdo z lidí doma. Skřítkové si šli protáhnout nožičky, běhali po bytě, hráli si a Tadeáš se šikovně přitočil k Johance, chytil ji za ručičky a šeptl jí do ouška: "Mám tě moc rád, Johanko. Chtěl bych být pořád s tebou a staral bych se o tebe a bylo by nám spolu dobře..."
Tentokrát se zarděla Johanka. Po Tadeáškovi už dlouho pokukovala, však bydleli naproti sobě na stěně. Líbil se jí. Byl to bystrý skřítek, se kterým šili všichni čerti, takový veselý rarášek. Dokázal být i přísný, když bylo třeba, ale jinak s ním byla stále legrace.
Čerstvě zamilovaní skřítkové šli tu novinku oznámit Evelínce a Vojtěšce, které se radovaly s nimi a moc jim to přály. Ochotně jim pomohly se stěhováním Johanky k Tadeáškovi. Však moc věcí neměla. Do uzlíčku si sbalila zrcátko, hřebínek, pár pentliček, oblečky a nezbytnou lékárničku, kterou jako správná sestřička měla vždy po ruce.
A tak mohla začít naplno jejich láska, kterou vídali každý den u lidí, u kterých spokojeně bydleli již nějaký ten rok.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 5:21 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama