Velké stěhování - 5. kapitola

29. prosince 2011 v 20:21 | Týna |  Pohádky se SKŘÍTKY
Velké stěhování - kapitola 5.

Štístko jako každý správný skřítek rychle rostl a co zvládnou jná miminka za rok, on zvládl za týden. Johanka s Tadeáškem z něj měli jen radost. Také ostatní skřítkové si s ním rádi hráli a povídali mu příběhy. Zapojovali se i noví dva kluci - mlsoun Kryštof a polštářníček Teodor. A že uměli vyprávět příběhy. Měli bujnou fantazii, možná více než ostatní. Kryštůfek vyprávěl o tom, co si ve spíži povídá s větrem, meluzínou a pavouky, kteří se tam občas přišli zahřát, než je objevila paní domu a vymetla je.
Teodor pak jako správný usínáček povídal různá říkadla a pohádky, jaké kdy zaslechl, když ještě žil mezi ostatními skřítky ve stánku na trhu. A někdy to, co odposlouchal od lidí, kteří chodili kolem a vybírali si skřítky domů.
O zábavu měli tedy postaráno.
Díky tomu, že lidé, kteří si skřítky pořizovali, byli filutové, měli teď stejný počet holčiček i chlapců, pokud nepočítáme Štístka, který byl přeci jen ještě prcek...

Tadeáš už měl svou Johanku, ale na Evelínku i Vojtěšku ještě jejich štěstí teprve čekalo. Bylo nad slunce jasné, že se schyluje k dalším skřítčím láskám a možnému stěhování... Velkému stěhování.
Vojtěška se zakoukala do Kryštofa. Chodívala za ním do spíže a občas si dali něco dobrého. Měli to od paní domu povolené, někdy jim nechávala na mističce drobečky ze sušenek a kousíčky jídel, co jim odebrala, když vařila.
Evelíně se zase líbil Teodor, protože měli stejné zájmy a pojil je víceméně stejný úkol, vždyť Evelína se také starala o dobrý spánek lidí.
Teodor se brzo nastěhoval k Evelínce do její zdobené postýlky. Byla prostorná a vešli se tam pohodlně oba dva. Zařídili si svůj koutek na nočním stolku, kde původně přebývala Evelína sama. Tadeáš jim pomohl s nábytkem, měl už své zkušenosti a věděl, co je potřeba přinést, zařídit a případně od pana domácího vypůjčit.
Kryštof s Vojtěškou si zařídili svůj koutek na skříňce, co sloužila malému Vojtíškovi jako přebalovací pult.
Všechny tři rodinky bydleli nyní velmi blízko sebe. Evelína s Teodorem a Kryštof s Vojtěškou dokonce přímo naproti sobě. Tadeáš s Johankou a malým Štístkem pak jen přes zeď. Všichni měli přehled o všem, protože měli ze svých nových bytečků výborný výhled všude, kam potřebovali.
A tak se nám, milé děti, skřítečkové rozutekli. Měli teď každý svůj život a své starosti. Své poslání ale plnili i nadále a dělali radost nejen lidem, ale i sobě navzájem...
KONEC

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama