Jak Stromovníček spatřil zvláštního skřítka - 7. kapitola

7. ledna 2012 v 14:22 | Ruža z Moravy |  Ekologické pohádky
Jak Stromovníček spatřil zvláštního skřítka - 7. kapitola

Skřítek Stromovníček lezl po stromech, poskakoval z větve na větev a hledal nějaké šištičky, bobulky nebo pěkně tvarované větvičky. Domluvili se s ostatními skřítky u paneláku, že si nazdobí jeden smrk, aby měli také stromeček. Lidé zase slavili Vánoce. Všichni skřítkové a skřítečky to předvánoční hemžení a pobíhání viděli kolem sebe. Poznali to hlavně podle toho, že lidé chodili častěji na nákupy do blízkých obchodů, pobíhali sem a tam, uklízeli byty, vynášeli různé věci do kontejnerů. Vyhazovali také zbytky lesklých šňůrek, kousky barevných papírů, které jim zbyly z balení dárků, a zdobili stromečky.

Skřítkové se rozhodli, že některé věci se jim budou hodit na ozdobení stromu. Nakonec se třeba lidé budou divit, jak se to na stromě objevilo. Stromovníček dostal za úkol sehnat ze stromů všechno, co by se hodilo na ozdobení, aby nebyly na stromečku jen samé odpadkové věci. Který strom však vyberou? Ty opadané se nehodí. Takové ty zelené, ale rozrostlé do široka také ne. Před jedním panelákem směrem do cesty je však krásný stříbrný smrk. Je sice hodně veliký a dá práci jej ozdobit, ale ještě je čas a mohou jej zdobit nenápadně nejen přes den, ale také v noci, protože je osvětlený pouličními světly.

Stromovníček jej obhlížel ze všech stran a zjistil, že na něm několik šištiček ještě zůstalo, také byl pěkně do stříbrna zabarvený, nebudou jej muset nijak zvlášť zdobit. Stačí na něj pověsit třpytivé kousky nití, mašlišky, nějakou vyhozenou lahvičku, zajímavý plast, barevné papírky smotat do kuliček a napíchnout je na jehličky smrku. Musí se domluvit se skřítky, aby mu nosili potřebné ozdoby, které najdou, a on je bude zavěšovat. Skřítečky Hadrovnička a Papírovnička určitě něco pěkného vymyslí. Sklovníček a Plastovníček také a Zvoníček, který umí létat mu pomůže zavěsit ozdoby až nahoru na smrk.

Stromovníček se samou radostí rozhoupal na jedné větvi, která byla blízko paneláku a najednou vidí, že nejbližší okno je pootevřené a na desce tam stojí nějaký panáček. Vždyť je to skřítek! Ale nějaký jiný, takový silný velký jako šiška. Vylezl na samý okraj větve a zavolal na toho skřítka:
"Hele, co jsi zač? A proč jsi za tím oknem? Pojď ven!"
Skřítek se k němu otočil.
"Co na mě křičíš? Já nemůžu ven, nevidíš? Udělali mě lidé ze šišky, zanesli domů a sem jsem se dostal v balíčku, který poslala jedna mladá paní své kamarádce. Ta mi začala říkat Dudla, jsem prý stydlivej a dala si mě do vitrínky, aby na mě nemohly kočky. Já se totiž bojím veverek, nemusím ti říkat proč, že? A ty kočky jsou trochu podobné, jen větší a mají jiné uši a ocásky. Určitě by mi ublížily."
"No to je škoda, že nemůžeš ven. A proč jsi tedy na okně a ne ve vitrínce?"
"Musí mi uschnout lepidlo na ruce, nějak se po cestě odloupla, tak ji nová paní přilepila takovým gumovým lepidlem, ale už drží. Koukej. A co ty tam děláš? Já bych se už na strom bál, mám těžkou hlavičku a jsem přilepený na kolečku, abych lépe stál. Stejně až se nikdo nebude dívat, tak se projdu po té vitrínce a jestli mi něco bude překážet, drcnu do toho."
,,No, ty jsi mi pěkné kvítko. Kdybyste byli dva, určitě by ses pral, co?"
"My jsme dva. Hospodáříček Hudla je jinde, abychom se nepoprali. To ta kamarádka poradila, aby nás paní rozdělila. Škoda, mohlo být veselo. Ale jsou tu nějaké figurky, třeba v noci také oživnou. Já bych ti to pověděl, ale asi už na okně nikdy nebudu. A co budeš dělat ty?"
"Budeme se skřítky zdobit strom. Budou Vánoce a tak chceme mít také svůj stromeček a bude hoooodně veliký..."
"Jestli to bude ten, co ho vidím kus z vitrínky přes okno, tak to uvidím, až ho ozdobíte. To bude fajn."
"Jestli ta paní bude zase větrat, možná tě někdy uvidím i já", řekl Stromovníček. "Teď musím spěchat, povídám si tu s tebou a musím ještě vyřídit něco s ostatními skřítky. Tak ahoj a hlídej! Uvidíš, jak jsme strom ozdobili. A pozdravuj i toho Hudlu, až ho uvidíš."
"To sotva", vzdychnul si Dudla a čekal dál, až ho dá paní do vitrínky. Co kdyby sem přišla ta kočka.

Autor i foto: Ruža z Moravy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jeníček Jeníček | 20. února 2012 v 19:37 | Reagovat

:-) moc se mi pohádka líbila :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama