O Škarohlídkovi

30. března 2012 v 19:49 | Lenka Bojdová |  Pohádky se SKŘÍTKY
Za širým polem, divokou řekou, v hlubokém lese, žil skřítek Škarohlídek. Bydlel ve svém malém domečku přímo pod skalou. Ke skalám často chodili lidé, Škarohlídka však ani jednou nespatřili. Byl malý, sotva větší než smrková šiška, však proto se mu taky ostatní skřítci v lese smáli, všichni byli o něco větší než Škarohlídek. Jemu to ale nevadilo, uměl se díky tomu totiž dobře maskovat. I když o lidi vůbec nestál, viděl je každý den. Nedalo se jim ubránit. Každý den se objevila alespoň jedna rodinka. Vůbec nejhorší to bylo v létě. To se Škarohlídek kolikrát ani z domečku nepodíval. Mnohdy musel čekat až na hlubokou noc, aby si mohl nasbírat jahůdky a borůvky. Borůvky měl moc rád. Jednou, byl docela vlahý večer, se Škarohlídek opět vydal na borůvky. Po celém dni čekání ve svém domečku měl docela hlad. Jen co vyšel, bylo mu nějak divně. Cítil podivný zápach. Hlad nakonec zvítězil a Škarohlídek se vydal na cestu.
Borůvkové políčko měl na dohled, když začalo něco praskat v křoví. Škarohlídek se polekal. Tento zvuk neznal. Přikrčil se a čekal, co se bude dít. Z křoví vykoukla veliká hnědá koule, chvíli se rozhlížela a pak si to rovnou namířila k borůvkám. Škarohlídek chvilku přemýšlel kam ji zařadit, pak si ale vzpomněl: medvěd, je to medvěd! Dědeček, velký skřítek Lopušák, mu kdysi o medvědech hodně vyprávěl, a už tehdy z nich šel strach. A co teprve dnes, když ho poprvé spatřil. Srdce mu bušilo, velice se bál. Medvěd klidně hodoval na jeho políčku. Škarohlídek se rozhodl počkat, sedl si tiše do trávy a z dálky medvěda pozoroval. Ten se ovšem k odchodu neměl, borůvky mu zachutnaly a chtěl další a další. Škarohlídek měl větší a větší hlad, až mu v bříšku zakručelo. Medvěd zavětřil a podíval se směrem ke Škarohlídkovi. Škarohlídek se polekal a začal uhánět k domovu. Medvěd se samozřejmě vydal za ním. Unavený, hladový a vylekaný Škarohlídek neměl moc šancí. Medvěd mu byl v patách a v jedné chvíli ho už málem měl. Pak ale Škarohlídka napadlo ukrýt se pod hromadu listí. Zavrtal se hodně hluboko a ani nedýchal, srdíčko měl až v krku. Medvědovi to chvíli trvalo, než zjistil, že Škarohlídka ztratil. Snažil se znovu zavětřit, ale protože Škarohlídek byl ukrytý hluboko pod listím, tak neměl šanci. Musel si přiznat prohru, a tak se pomaličku vracel k borůvkovému políčku. Škarohlídek byl tak unavený, že v kupce listí usnul a spal až do rána. Byl rád, že se mu podařilo nad medvědem zvítězit a věděl, že už se nemusí tolik bát, i když je malinký, mnohem menší než všichni ostatní skřítci v lese, dokázal přelstít i medvěda. V té chvíli si vzpomněl na dědečka. Měl by z něj radost. Pocit vítězství ho hřálo ještě dlouho.


Autor: Lenka Bojdová
"Jsem maminkou nedonošeného chlapečka (36 tt.), a moc se mi líbí činnost, kterou děláte. Chtěla bych Vám, alespoň trochu pomoct a posílám Vám dvě pohádky, které jsem napsala pro malé kulíšky. Snad se budou líbit. Přeji hodně úspěchů."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janinka Janinka | Web | 31. března 2012 v 12:07 | Reagovat

Šikovný Škarohlídek :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama