Jak Baxík královský úlovek našel

9. listopadu 2012 v 21:45 | Petra Veselá |  Pohádky o zvířátkách
Byl jednou jeden koršpaněl Baxík. Odmalička byl velmi zvědavý a musel přijít na kloub každé záhadě. Jednou za svou zvědavost zaplatil bolavým bříškem.


Bylo chladné nedělní ráno. Venku byla ještě tma a Baxíkovi páníčci ještě tvrdě spali. Psí kluk se však nemohl dočkat nového dne a kokřích her. Proto se rozhodl, že své páníčky probudí. Nejdřív si nahlas zívl, asi takhle uuuuuáááááááááá. To, aby bylo jasné, že už se mu opravdu nechce spinkat. Když to na páníčky nezabralo, natahal doprostřed pokoje všechny utěrky, kapesníky a ručníky. Když měl hotovo, začal všechny ty hadříky hlasitě cupovat. To páníčka probudilo a vzal Baxíka na ranní procházku.
"To jsem potřeboval, přečíst si rychle všechny ty ranní zprávičky, které tady ostatní chlupatí kolegové zanechali," řekl si sám pro sebe Baxík. Protože toho měl na čtení opravdu hodně, pustil ho páníček z vodítka.
Asi u třetího sloupu Baxík najednou ucítil nádhernou vůni. Všude byl sníh a ještě byla tma. Baxíkovi nešlo na rozum, odkud se ta vůně bere.
"Co to tady voní?" Natáhl Baxík do šňupáčku tu úžasnou vůni a vydal se po její stopě. Přímo pod okny domu našel zajímavý velký červený válec.
"Co si zač?" Štěkl Baxík na tu neznámou věc, kdyby byla náhodou živá. Když se nic nedělo, tak si řekl, že zjistí, jestli to není k jídlu. A představte si, že bylo!
"Mňam, mňam, mňam, takovou dobrůtku jsem ještě nikdy nejedl. To je královská hostina!" olizoval se pejsek až za ušima. O svůj úlovek se chtěl podělit s páníčkem, proto vzal tu laskominu do zubů a běžel za ním.
"Baxi, okamžitě ten salám pusť!!!" Začal páníček na Baxíka křičet.
"Ahááááá, tak salám tomu vy lidé říkáte," pomyslel si Baxík a hned začal utíkat pryč. Myslel si totiž, že mu páníček chce tuhle lahůdku sníst. A tak pořád utíkal a utíkal... a přitom stále ukusoval tuhle dobrůtku.
Když celou velkou šišku salámu snědl, vrátil se k páníčkovi s přejedeným bříškem. Páníček Baxíka popadl do náručí a celou cestu domů říkal, že se o něj bojí. Baxík to moc nechápal, ale doma mu s paničkou vysvětlili, že jsou lidi, kteří pejsky nemají rádi a chtějí je otrávit. Naštěstí Baxíkova zvědavost skončila jen přejedeným bříškem. Od té doby už na sebe dává větší pozor, protože ví, že ne každý úlovek musí být královský...

Autor: Petra Veselá



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dagmar Tomášková Dagmar Tomášková | 10. listopadu 2012 v 18:59 | Reagovat

Ještě v nedávné době jsme měli pejska, kterého taky zajímalo všechno co venku našel:-)
Hezká pohádka!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama