Purpurky

17. listopadu 2012 v 23:26 | Mňoukla |  DUHOVÉ terapeutické POHÁDKY
Kdysi dávno, tak dávno, že to ani praprababička tvé praprababičky nezažila, se stalo něco kouzelného, o čem vám teď budu vyprávět. Byl úplně obyčejný den, kdy hřálo sluníčko a po blankytné obloze se líně vleklo pár droboučkých bílých mráčků.


Najednou ale z těch maličkých mráčků začalo kapat a kapalo víc a víc a víc…. Až z toho byl pořádný liják, ale sluníčko pořád svítilo a tak se po nebi rozběhla duha. Přesně taková jakou jsme viděli letos v létě. Pamatujete si ještě, že fialová nebyla skoro vidět? I tenkrát měla duha málo fialové.
Pršelo pořádně, z potůčků se staly řeky, z rybníčků rybníky. Pršelo dokonce tak moc, že ta spousta kapek začala smývat duhu z oblohy. Duha se začala pomalu roztékat a z každé barvy ukápla jedna jediná kapka. Víc jich nebylo, protože liják najednou ustal.
Každá z těch kapek letěla velice dlouho k zemi, tak dlouho, že dámám na dýchánku vychladla odpolední káva. Když kapička konečně dopadla na zem, rozletěla se na spoustu dalších malých kapek a z těch, ať už věříš nebo ne, vyrostla na místě víla.
A tak se to najednou na zemi hemžilo červenými, oranžovými, zelenými, žlutými, světle a tmavě modrými a purpurovými vílami. Maminka Příroda, která měla až nad hlavu práce s napravováním škod po dešti, musela ještě honem běžet za vílami, aby jim dala nějaké poslání.
"Milé víly," usmála se Maminka Příroda, když konečně měla čas odběhnout za vílami, "doufám, že jste se za tu dobu, co jste tady už patřičně rozkoukaly, protože teď vás čeká úkol. Budete mými pomocnicemi jako všechno kouzelné na tomhle světě. Odteď se vám bude říkat Duhověnky."
Víly kývaly hlavičkami a natahovaly maličká ouška, aby jim nic neuteklo a všechno si pěkně zapamatovaly.
"Červené sestřičky dostanou na starost červánky. Ráno vzbudíte sluníčko, obarvíte mráčky do červena. Večer uložíte sluníčko ke spánku a mráčky znovu nabarvíte."
"Jé, to budeme dělat rády. Vůbec to není složité," radovaly se červené víly a vydaly se na nebe za sluníčkem.
Pak už to šlo ráz naráz, oranžové víly dostaly za úkol na podzim barvit listí, zelené zase na jaře obarvovat všechno na zeleno, žluté nosí paprsky květinkám, světle modré barví letní oblohu a tmavomodré večerní.
Purpurové víly Příroda málem přehlédla. Jsou totiž hrozně maličkaté, protože purpurové barvy je v duze málo.
"Co s vámi, Purpurky? Jste maličkaté, nemůžete být ve velikém světě s velkými věcmi…" dumala Příroda.
Purpurky začaly ronit fialové slzičky,
tolik chtěly mít také svůj vlastní úkol jako jejich kamarádky. Jejich slzy zvonily tak, že to Mamince Přírodě připomnělo pláč malého miminka. Najednou se plácla do čela: "Už to mám, mé malé víly! Budete mít jeden z nejdůležitějších úkolů na světě. Všude na světě se někdy stane, že se mamince narodí tak maličké miminko, že se mu říká kulíšek. Všichni, i já, jsme se o kulíšky až do teď moc a moc báli, protože jim nemohl nikdo pomoci. Vy jste ale tak malinké, že se s vámi kulíškům nic nestane a zároveň jste kouzelné, takže se o ně budete moci dobře starat."
Purpurky se svého poslání ujaly láskyplně. Vyčarovaly si maličký svět v obláčku. Paprsky jsou v něm purpurové, na dně průzračných studánek se blyští fialové ametysty a louky jsou porostlé levandulí. Když malý kulíšek spinká, vypadá to, že leží v postýlce anebo v akváriu, kterému se říká inkubátor, ale přitom ho dávno víly zavedly do svého purpurového světa.
Když kulíšci vyrostou, sázejí si na zahrádky levandule nebo si na poličku položí ametyst. Potom vdechují vůni levandule, která jim něco připomíná, něco dávného krásného, něco prapra... Někdy se dívají do ametystů, aby v nich zahlédli mihotání purpurových křidýlek. Nebo se jim to možná jen zdá...






Autor: Mňoukla (Jelenka Kytarová)
Obraz zapůjčila: Eva Lipinová
Obraz Ametyst rovněž zapůjčila Eva Lipinová.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Edith Holá Edith Holá | Web | 17. listopadu 2012 v 23:51 | Reagovat

Marti, skládám hlubokou poklonu!!! Nemůžu z té pohádky ani jít spát. Nádhera, nádhera, síla, nádhera, síla, ...

2 Hope Hope | Web | 18. listopadu 2012 v 11:53 | Reagovat

tahle pohádka je úžasná, kouzelná =o)

3 ssabka ssabka | Web | 18. listopadu 2012 v 12:06 | Reagovat

To je překrásná pohádka, moc se ti povedla !

4 Lúx Lúx | Web | 18. listopadu 2012 v 15:33 | Reagovat

myslím, že kulíšci budou mít z této pohádky radost :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama