Zářící děvčátko

1. prosince 2012 v 13:29 | Mňoukla |  HRAVÉ POHÁDKY
Pohádka, která vznikla z dobré nálady...

Jednou v létě, když ještě nebylo úplné letní parno, ale letní dny teprve začínaly, se narodilo malé děvčátko. Úplně maličké, až se toho maminka i páni doktoři polekali. První jméno, které malá holčička dostala, bylo Kulíšek. Na chvilku ji stejně jako všechny ostatní Kulíšky dali do skleněného domečku-inkubátoru.




Pro pány doktory sice byla pořád Kuliška, ale maminka, když se na ni přes sklo usmívala jí už říkala Lucisko. Luciska se smála na maminku i pány doktory, a tak netrvalo dlouho a veselou holčičku pustili s maminkou domů.
Léto bylo den ode dne letnější a letnější. Sluníčko hřálo a oknem nakukovalo do Lucisčina pokojíku. Paprsky jí mávalo nad postýlkou a malá Lucis se po těch zlatých šňůrkách natahovala. Chytala paprsky do malinkých ruček, a pak je v prstíčcích žmoulala tak dlouho, až se z nich stalo zlaté klubíčko. Jestli máte doma malé děťátko, maličkého bratříčka nebo sestřičku, víte, že všechno strká do pusinky. A tak se stalo, že malá Luciska zlaté klubíčko spolkla. Pokud jste někdy ochutnali sluneční paprsek, pamatujete si, jak je túúze dobrý. Jenže paprsky neputují do bříška jako všechno ostatní jídlo, ale do srdíčka. Když paprsky doputovaly až do srdíčka naší Lucisky, děvčátko usnulo.

Zdál se mu moc pěkný sen o prosluněné louce a vílách, a tak se ze spaní začalo usmívat. Na Lucisku se přišla podívat maminka, které najednou připadalo, jako by její děťátko zářilo. Myslela si, že je to jen sluníčkem, které jí přeskočilo do očí. Ale kdepak! Luciska doopravdy zářila. Paprsky její radosti se rozbíhaly ze srdíčka až k mamince, na jejíž tváři se také hned vykouzlilo pousmání.

Luciska rostla a rostla, a pokaždé, když se na někoho usmála (nebo i jen tak pro sebe), rozzářila se jako sluníčko. Troška toho světla se usadila v srdíčku každému, kdo s Luciskou byl.
Z Lucis se stala velká slečna, která měla spoustu starostí, ale nikdy nepřestala být veselá. Smála se hodně, často a ráda, proto krásně zářila, a nikomu to už nepřipadalo divné.

Zářících děvčátek a kluků je víc, zkuste se na někoho na ulici usmát, třeba vám posmání vrátí a rozzáří se. A když ne? Nevadí, vaše usmání se přece nezáří o nic míň.

"Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se." ►John Lennon


Ilustrace: Ida Novotná (z knihy Pohádky pro kulíšky)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 1. prosince 2012 v 21:18 | Reagovat

Mňouklo, jak vždy krásná. A ta inspirace Johnem Lennonem je výborný nápad.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama